Budoucnost českého a evropského sklářského a keramického průmyslu
Budoucnost českého a evropského sklářského a keramického průmyslu

Rozvoj sklářského a keramického průmyslu je postaven nejen na tradici, ale i na inovacích. Odvětví se rozvijí a inovuje v oblasti produktů, technologií, zvolených materiálů i designu. Mezi základní výzvy pro výrobce v odvětví patří v současné době zajištění dostatku kvalifikovaných pracovníků, pro které se stane odborně i řemeslně zajímavá výroba srdcovou záležitostí. .

Na mezinárodní panelové diskuzi k aktuálním výzvám pro sklářský a keramický průmysl v České republice a Evropské unii, která se konala v Praze dne 15. 2. 2018 v rámci evropského projektu „Vzdělávání a spolupráce mezi sociálními partnery a přenos znalostí a zkušeností ze zahraničí“, se zástupci evropských odborových i zaměstnavatelských organizací shodli, že se odvětví v Evropě daří a přes všechny překážky budou i nadále výrobky ze skla, porcelánu a keramiky díky svým specifickým vlastnostem a rozsahu jejich využití nezastupitelnými produkty na trhu Evropské unie i ve světě. Akci společně organizoval Odborový svaz skla, keramiky a porcelánu s Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR

Na setkání diskutovali vrcholní manažeři firem, zástupci českých a evropských odborových a zaměstnavatelských organizací a zástupci odvětví skla, keramiky a porcelánu z Belgie, Itálie a Slovenska. Mezi vystupujícími hosty byl i zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Ing. E. Muřický, náměstek ministra a europoslanci Dita Charanzová a Jaromír Kohlíček. Na setkání diskutovali o výzvách pro odvětví zástupci evropských organizací Glass Alliance Europe (evropské sdružení výrobců skla), Cerame Unie (evropské sdružení výrobců keramiky a porcelánu) IndustriAll Europe (evropská průmyslová odborová konfederace). Do diskuze se aktivně zapojili zástupci odborů a zaměstnavatelů z řady významných firem z odvětví  AGC Flat Glass Czech, Crystal BOHEMIA, Kavalierglass, THUN 1794, Český porcelán, LAUFEN CZ, MOSER, PRECIOSA ORNELA.  Během diskuze zaměřené na témata, jež mohou v nedaleké budoucnosti ovlivnit sklářský a keramický průmysl a porcelán nejen v České republice, ale v celé Evropské unii  (export, legislativa EU, recyklace, výzkum a vývoj, vzdělávání a trh práce) se účastníci shodli na požadavcích směrem k  politické reprezentaci i k dalším aktérům působícím v rámci odvětví.

V současnosti zaměstnává sklářský a keramický průmysl sektor u nás přibližně 24 tisíc pracovníků, produkuje obrat bezmála 60 miliard korun a ze své produkce zhruba 80-90 % vyváží. Vzhledem k této silné proexportní orientaci volají zástupci odvětví logicky nejen po co největší stabilitě formou přechodu na euro, ale také po silnější podpoře konkurenceschopnosti sektoru ze strany státu zejména na trzích třetích zemí, tj. mimo prostor EU.

Formy této podpory mohou být spíše nepřímého rázu, jako například aktivní marketing ve prospěch odvětví ve světě, efektivní a finančně výraznější podpora účasti na veletrzích. Další podporou může být dostupnější financování a pojišťování vývozu do zemí řazených do tzv. rizikovějších kategorií. Neméně důležité je pro výrobce skla, keramiky a porcelánu i stabilní podnikatelské prostředí, v němž působí na domácím i jednotném evropském trhu. Proto požadují, aby stát pro vyjednávání nové legislativy Evropské unie uměl efektivně sbírat kvalifikovaná stanoviska zástupců sklářského a keramického sektoru a následně je na půdě EU i aktivně hájil a prosazoval. Při implementaci evropské legislativy do národního práva pak nesmí docházet ke zbytečnému doplňování dalších ustanovení nad rámec povinností stanovených ze strany EU, tj. k dalšímu zvyšování administrativní zátěže či nákladů pro podnikatele.

Petr Mazzolini, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP ČR) k tomu uvedl: „Když se dnes podíváte do firem vyrábějících sklo, keramiku a porcelán zaznamenáte významný pozitivní posun ve fungování firem  dříve a dnes. Naše odvětví zaměstnává přímo přes 24 tis. pracovníků a další v navazujících oborech a tak přispívá do rozpočtů rodin v České republice. Manažeři z firem podporují přijetí Eura a tím snížení negativních dopadů na firmy. Průmysl se potýká s nedostatkem pracovní síly, regulačními opatřeními EU i rostoucím dovozem dotovaných výrobků ze zemí mimo EU. Přes všechny výzvy se odvětví skla, keramiky a porcelánu daří dobře a jeho zástupci vidí jeho budoucnost spojenou s jedinečným know-how, tradicí a kvalitou.“   

"Vladimír Kubinec, předseda Odborového svazu skla, keramiky a porcelánu (OS SKP) připomenul krizi ve sklářském průmyslu a porcelánu v letech 2008 a 2009. Připomenul ztrátu téměř 40-ti procent pracovních míst v tehdejší době a zdůraznil, že kromě negativních dopadů měla tato krize i pozitivní vliv na následnou změnu vlastnické struktury. Pod novými vlastníky začala ve zkrachovalých firmách výrazně růst i produktivita práce, což však do jisté míry souvisí i se zánikem ruční výroby ve velkých firmách vyrábějících užitkové (domácenské)  sklo."

Zástupci středních, vyšších a vysokých škol zdůraznili, že postrádají aktivnější komunikaci směrem k širší veřejnosti ze strany státu a to zejména k žákům a jejich rodičům k podpoře sklářských oborů, které jsou nejen perspektivní, ale i krásným budoucím zaměstnáním což zdůraznila Ilona Jindrová ředitelka Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy v Novém Boru, ale i Aleš Helebrant vedoucí ústavu skla a keramiky na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Aktuální výzvy pro odvětí a potřebu jejich společného řešení napříč sektorem v evropské unii zdůraznili zástupci evropských sklářských a keramických organizací Bertrand Cazes z Glass Allinace Europe, Renaud Batier z Cerame Unie a Sylvain Lefebvre z IndustriAll Europe.  

Aktivity zástupců odvětví v České republice a Evropské unii v roce 2018 jsou přímo spojeny s prací nad aktuálními tématy, mezi která patří styk výrobků s potravinami, prodloužením antidumpingu na dovoz porcelánu z Číny, problematika REACH, EU ETS po roce 2020 a oběhovým hospodářství spojeným s podporou recyklace skla.

Provozuje: ASKPCR logo

Asociace je členem: Glass AllianceSPCR logo